Die Serie in der obersten Reihe zeigt die Verbreitung des Pregartner Steingutes in Böhmen. Vereinzelt wurden auch Scherben mit ungarischer Aufschrift gefunden, bisher jedoch leider noch keine vollständigen Objekte.
Die Stücke darunter mit dem blauen, stilisierten Blütendekor stammen aus der letzten Produktionsphase der Steingutfabrik und sind mit dem Stempel "RG Prägarten Austria" gemarkt. Der Stempel weist auf den Besitzer Rudolf di Giorgio hin, der allerdings nur rund 3 Monate im Jahr 1925 die Firma betrieben hat und dann in Konkurs ging.
Am Boden sind Gußformen aus Gips ausgestellt. An den Endprodukten kann man die Funktionsweise dieser Formen gut nachvollziehen: zwei zusammengebundene Formen wurden mit der flüssigen Kaolin-Sand-Lehm-Mischung gefüllt. Nachdem der Gips genug Feuchtigkeit aufgenommen hatte, entstand eine harte "Außenhaut", der noch flüssige Anteil wurde ausgeleert und die Form gebrannt.
Danach waren die Behältnisse noch porös, sodass sie glasiert (und dekoriert) wurden und anschließend noch einmal gebrannt.
English version
This series in the top row presents the circulation of Pregarten stoneware in Bohemia. Occasionally, shards with Hungarian inscriptions were found. Unfortunately, however, no complete objects have been found so far.
The pieces below with the blue, stylized floral décor originate from the final production phase of the stoneware factory and are marked with the stamp “RG Prägarten Austria”. This stamp indicates the owner Rudolf di Giorgio, who ran the company only for about 3 months and then had to file for bankruptcy.
At the bottom, plaster molds are exhibited. By examining the finished products you can easily understand the functionality of these molds: two bonded molds were filled with a liquid kaolin-sand-clay mixture. As soon as the plaster had absorbed enough moisture, a solid “outer skin” was formed, the remaining liquid part of the filling was poured out and the form was fired. After that the containers were still porous so that is why they were glazed (and decorated) and subsequenty fired a second time.
Česká verze
Série v horní řadě ukazuje rozšíření pregartské kameniny v Čechách. Ojediněle byly nalezeny i střepy s maďarskými nápisy, bohužel se však dosud nepodařilo nalézt žádné kompletní předměty.
Níže uvedené kusy s modrým stylizovaným květinovým dekorem pocházejí z poslední výrobní fáze kameninové továrny a jsou označeny razítkem "RG Prägarten Austria". Razítko odkazuje na majitele Rudolfa di Giorgia, který však podnik provozoval jen asi tři měsíce v roce 1925 a poté zkrachoval.
Na podlaze jsou vystaveny sádrové odlitky. Při pohledu na finální výrobky snadno pochopíte, jak tyto formy fungují: dvě formy svázané k sobě byly naplněny tekutou směsí kaolinu, písku a jílu. Poté, co sádra absorbovala dostatek vlhkosti, vytvořila se tvrdá "vnější slupka", ještě tekutá část se vylila a forma se vypálila.
Poté byly nádoby stále porézní, takže se glazovaly (a zdobily) a poté znovu vypalovaly.
Slovenská verzia
Séria v hornom rade zobrazuje výskyt pregartenskej kameniny v Čechách. Ojedinele boli nájdené črepy s maďarskými nápismi, žiaľ, doteraz sa nenašli žiadne kompletné predmety.
Nižšie uvedené kusy s modrým štylizovaným rastlinným dekorom pochádzajú z poslednej výrobnej fázy kameninovej továrne a sú označené pečiatkou "RG Prägarten Austria". Pečiatka odkazuje na majiteľa Rudolfa di Giorgia, ktorý však podnik viedol len asi tri mesiace v roku 1925 a potom skrachoval.
Na podlahe sú vystavené sadrové odliatky. Pri pohľade na finálne výrobky je ľahké pochopiť, ako tieto formy fungujú: dve formy zviazané dokopy boli naplnené tekutou zmesou kaolínu, piesku a hliny. Keď sadra absorbovala dostatok vlhkosti, vytvorila sa tvrdá "vonkajšia škrupina", ešte tekutá časť sa vyliala a forma sa vypálila.
Potom boli nádoby stále porézne, takže sa glazovali (a zdobili) a potom sa opäť vypálili.